Jak jde život

Jen tak... I O zpěvu a ničem jiném významném

2. února 2017 v 20:06 | Tamao-chan
Popravdě, málokdy se mi stane, že v momentě, kdy sednu ke klávesnici, nevím, co chci vlastně psát. Nicméně, právě teď ten moment je. Na jednu stranu se mi psát nechce, ale na stranu druhou mám strašnou potřebu si sednout a nechat volně proudit myšlenky, kterých mám zrovna plnou hlavou a nedokážu je uklidnit.
V téhle věci hrozně závidím YouTuberům, ti zapnou kameru, sednou si a mluví... A mluví a mluví, někdy ani neví, kam se jejich věty nakonec samy stočí a následně po zeditování a sestříhání vyberou, co je nejkontroverznějším tématem, na které během svého monologu narazili a podle toho pojmenují video, poté, co ho nahrají na server (a protože je v módě to řešit, tak za onen název připíší #noclickbait).

Jo, bylo by to jednodušší, kdybych si taky jen mohla pustit na špacír pusu a nemusela se soustředit na to, že mám psát a ještě si hlídat, jestli mám správně gramatiku a sloh.
Vůbec, ale vůbec netuším, co to se mnou poslední dny je. Pořád se cítím jako ztrémovaná, klepu se a nedokážu se soustředit nebo se vnitřně alespoň zklidnit (a v důsledku toho vznikají takové žvásty, jaké teď zrovna čtete).

Jak říkám, nevím, jakým směrem chci ubírat dnešní článek, tak zkusím prostě nějak začít - proč teď víc jak dva týdny nevyšlo na blogu ani písmenko...
Potom, co jsem vydala Anime TAG, se mi prachobyčejně nechtělo. Mám sice v diáři fialovo-růžově vyznačené termíny článků, včetně plánu toho, co to konkrétně bude, ale někdy si prostě líně řeknu, že se jednou nic nestane a v případě, že nenapíšu nějaký "zajímavý" text, tak ho prostě naplánuju na jiný termín. Tímto způsobem jsem odsunula Téma týdne, článek s fotkama a jednu recenzi. Protože ten den, kdy jsem po "lenostní pauze" měla vydat něco dalšího, mi "blogerskou cestu" zkřížila jedna nepatrná a na první pohled bezvýznamná událost...
Pokud jste tady už někdy byli a něco četli, tak vám zřejmě neuniklo, že kromě blogu, kočiček a focení, mám i jiné záliby a mezi těmi velmi zvláštní místo zaujímá zpěv. Věnuji se mu už skoro jedno desetiletí (to zní tak honosně, ve skutečnosti mi při úplném začátku bylo osm a teď je mi 16...) a v reakci na chválu lidí (zejména v poslední době) jsem se odhodlala zase jednou vyrazit na nějakou tu soutěž. S mojí učitelkou jsme na poslední chvíli zaznamenaly existenci jedné, která měla uzávěrku už teď posledního ledna (v rámci určité diskrétnosti teď nezmiňuju, o jakou soutěž jde). No a vzhledem k tomu, že nutností pro přihlášení bylo zaslání nahrávky soutěžní písničky, ocitla jsem se naprosto nečekaně a hodně rychle na svém vůbec prvním sólovém nahrávání. Určitou zkušenost už z dřívějška mám, ale sama za sebe jsem tu příležitost ještě neměla. Takže natěšená a nevědoucí, co čekat, jsem vyjela v jedno ošklivé úterý tvořit hudbu...

Můžu vám říct, že není zrovna veselé, když se v Den D probudíte a máte nosový hlas od rýmy tak moc, že i hluchý to slyší a v krku nemáte knedlík, ale betonovou přepážku. Ale co, odkládat se nic nemohlo. Na konzervatoři jsem tedy během asi dvou strávených hodin nakonec po cca třech záběrech dotočila a už během toho odpoledne poslouchala finální verzi. Upřímně, nachlazení ani tak moc slyšet ve finále není. Jako, člověk, který má hudební sluch a ví, co má ode mě čekat, to pozná, ale mohlo to vypadat daleko hůř... O dva dny později jsem nahrávku, coby součást přihlášky, odeslala.
Kdybyste si někdo chtěli rejpnout, tak ukázka mého zpěvu je tenhle odkaz (ne, není to ta soutěžní písnička).

A co je tedy pointa toho, proč jsem zmatená sama ze sebe? Tenhle nevinný moment totiž vyvoval v mojí hlavě několik diskuzí - můj problém je už poměrně hodně dlouho komplex méněcennosti, který jsem před pár měsíci řešila i s psychologem a tak nikdy nedokážu sama sebe kladně ohodnotit - takže se nehodnotím raději vůbec a nechci hodnotit ani lidi kolem, protože je neumím sama se sebou porovnat. Takže tenhle malý krůček k vysněnému vystupování na pódiích a vysněnému studiu hudební školy ve mně nastolil řadu otázek (pravda, nejvýraznější z nich se týká něčeho jiného, co jsem taky poznala v rámci téhle "akce", ale to není úplně vhodné veřejně prezentovat na internetu) - mám vůbec na to? Mám vůbec na NĚCO? Udělala jsem dobře? Není i to vystoupění ve veřejné (velké) soutěži jenom hazard s mojí nakřapanou psychikou? Co ze mě jednou bude?

Nevím, proč si tyhle otázky pokládám a ani nevím, proč vlastně píšu tyhle věty... Ale cítím se o trochu líp, nesmyslné myšlenky asi opravdu potřebují nesmyslným způsobem vyloučit z hlavy a těla.
Dává to vůbec smysl?

Můj rok 2016

10. ledna 2017 v 18:00 | Tamao-chan
(Zdroj: gustakhimaaf.com)

Krásný střed týdne! Doufám, že jste přežili ve zdraví jeho začátek a přeju hodně síly do druhé poloviny! x)

Článků a videí s tématem "Rok 2016" je všude plno, ono je to vesměs logické, protože je to přecijen vděčné a nostalgické téma, které každého tak trochu dojme. A ikdyž už nám z nového roku uběhly skoro dva týdny, tak i přesto jsem se rozhodla tenhle článek napsat i já, tak pojďme na věc...!

Útržky z Vánoc 2016 I Kočičky, Viktor Nikiforov, medvědi, instagram

27. prosince 2016 v 11:16 | Tamao-chan
Vánoce letos opravdu utekly... Ostatně jako každý rok. Skoro bych řekla, že tak rychle jak přišly, tak zas odešly.

Patřím k těm lidem, co mají Vánoce celkem rádi, ačkoliv někdy bych nejradši ani neměla výzdobu a spokojila se se stromečkem a svíčkou, ale letos na mě ani nějak nepřišla slavící a vánoční nálada a spíš jsem byla nadšená z faktu, že už mám konečně volno a to, že jsou Vánoce bylo spíš druhořadé.

Jaký byl můj červen I Práce, těšení, výročí blogu, budou články?

26. června 2016 v 18:15 | Tamao-chan
(Zdroj: flickr.com)

Ahoj!
Jak je možné, že člověk se ani nerozkouká a bum! a najednou je měsíc v hajzlu pryč?!
A člověk za ten měsíc skoro nestihne nic udělat... Dobře, ona je pravda ta, že kromě blogu jsem pracovala dost.
Znáte to, škola je v červnu k nesnesení - prvních čtrnáct dní jedete jako fretka, protože nikdo z učitelů si nezvládne dobe rozložit testy na ololetí a všechno se musí dopisovat v červnu... >.<
A ty druhé dva červnové týdy pro změnu chodíte do školy jen ztrácet čas - známky jsou uzavřeny, ale protože škola končí až 30., tak tam prostě být musíte (Možná, že pokud nemáte tolik absencí jako já, tak toho třeba využíváte a jste v pohodě doma - znám takové lidi i ve svém okolí. :D), ale PROČ? Když už se tam nic neděá? Tohle je dokonalé osvětlení slovního spojení "ztráta času" - někam jdete a tam několik hodin sedíte a koukáte do stěny popřípadě do mobilu... Hrůza...

Kolem půlky června jsem pak dělala zkoušky na průvodkyni - jestli mě ted vezmou nebo ne. A vzali! ^^ Měla jsem z toho samozřejmě strašnou radost! Dokud mě (ze dne na den) nezavolali do služby o čtrnáct dní dřív... >>
Takže jsem minulý víkend strávila na zámku v práci a odvedla jsem několik svých prvních prohlídek... Ale abych si nestěžovala - je to super! ^^ A jestli máte zámek Zbiroh v alespoň lehkém dosahu, tak přijeďte a třeba mě schytáte jako průvodkyni... :D ^^"

Nicméně teď (s vidinou posledních čtyř dní ve škole) už se jen těším! Na všechno, co mě teď čeká! Rozlučky s kamarády (kdo by takové akce nemiloval? :D), brigáda, volné dny, sluníčko, prázdninoví známí... A spousta věcí, která prostě těm dvěma svobodným měsícům patří!

Taky jsem chtěla připomenout, že zhruba před týdnem oslavil blog své první jubileum - 5. výročí založení! Uvědomila jsem si to trochu pozdě na to, abych o tom psala samostatný příspěvek, takže jsem to chtěla zmínit alespoň takhle...
Takže všechno nejlepší ty moje internetové hnízdečko, na které poslední dva roky tak kašlu, doufám, že tu se mnou/s námi budeš ještě alespoň dalších pět let!

V červnu to teď bylo s články opravdu víc než žalostné, tak doufám, že to odpustíte... Pokusím se teď využít volna a přednastavit několik článků alespoň na tři týdny, ať se tu alespoň něco malinko děje...

Co plánujete na prázdniny? Na co se teď těšíte?
Tamao-chan

Už potřebuju režim...

18. srpna 2015 v 10:45 | Tamao-chan
(Zdroj: tumblr.com)


Čau, všichni!
Vy, co jste sem zabloudili a přečetli si lištičku nahoře, jste viděli, že jsem byla v Paříži... Nutno podotknout, že to bylo super! ^○^
A ikdyž jsem silácky hlásila, že jakmile se vrátím, tak začnu vydávat články, tak se mi do toho zase nějak nechce... Prázdniny jsou prostě fajn a já nějak nedokážu najít chuť se zase pustit do "práce"... Jasně, blog je můj koníček a mám ho dělat, jen když se mi chce, ale upřímně prostě nejsem ráda, když vidím, že to tu stojí...

A tak prostě prosím, buďte se mnou trpěliví... Do konce prázdnin mě nechte při mé "aktivitě" článek na týden. Pak vám jako omluvu přinesu sáhodlouhé FotoDiary a jakmile mi zase začne pravidelný režim, tak už zase přispívání bude častější! Slibuju!

Každopádně...nevím jak vy, ale já už se do školy docela těším... Na nějaký ten režim, systém, a navíc, já miluju pocit, když jdu do školy vyzbrojená funglnovými sešítečky, tužtičkami, destičkami a tak podobně. :D A jak víte z loňska, vrhám se obvykle do zdobení sešitů, což mě strašně baví! ^//^

Co vy? Těšíte se nebo byste raději zůstali doma na dobu neurčitou? ^^

Neříkejte, že už je červen?! O.O

3. června 2015 v 21:08 | Tamao-chan
Tak to si ze mě snad už děláte legraci, jak to letí?! O.o
Člověk se ani nerozkouká a whoop, skoro půlka roku je...víte kde!
A nejenom roku,...člověk si třeba řekne, dneska se na něco vykašlu, udělám to zítra, vždyť je času a ono houby... -.-

Uff...to by bylo takové mé malé naštvané pozastavení nad neúprosným časem a teď k té o něco "příjemnější" části.
Minulý pátek se naše škola rozhodla nás odvést do Prahy na Vyšehrad, takže jsem zase mohla provětrat svého miláčka a něco nafotit. Takže tady máte jen takovou jednofotkovou ukázku... :D
Tenhle týden mě čeká ten tolikrát omýlaný absolventský koncert, na který sepřipravuju prakticky od října - tak doufám že to klapne! >.<
Jinak asi všichni školou povinní shodneme na tom, že si, pod záminkou uzavírání známek, užijí opravování a tak píšem co to jde. >.<

Co vy?

Jak se mám...

15. května 2015 v 16:40 | Tamao-chan
(zdroj: everydaycute.com)

Ahoj!
Dlouho jsem se neozvala, co?! Mám teď zase takové trochu náročnější období a ikdyž se třeba rozhodnu, že něco přidám, stejně se na to nakonec vyprdnu, protože jsem buď moc unavená, nechce se mi, či něco v tom smyslu...
Je toho teď zase poměrně dost.

V první řadě je to samozřejmě zase ta podělaná škola! >.< V květnu se prostě začne dohánět všechno, na co se od ledna kašlalo, takže se prostě zabrat musí. A já zase chci být v klidu, takže se snažím doma opravdu poctivě pracovat.

V druhé řadě to je hudebka. Jelikož na konci května vždycky hrajeme na jednom festialu, takže je to předtím všechno ve stresu a všichni se snaží, aby všechno bylo dokonale připravené a byli jsme perfektě připravení... Kromě toho mě na začátku června čeká absolventský koncert ze zpěvu a ještě mě ve škole poprosili, abych zazpívala při předávání maturitních vysvědčení... Pfuuff( (Víc k tomu není nutno dodávat.)>.>

No a v neposlední řadě na mě přišla nějaká jarní viróza a špatná nálada, tak se ani necítím moc dobře... Vážně, už aby byly prázdniny! >x<

Ale na druhou stranu jsem si teď užila opravdu fajn víkend! ^^ Naši odjeli do zahraničí, takžejá s bráchou jsme byli odvezeni do Prahy k příbuzným. S tetou jsme byly na (pro mě po dlouhé době) nákupech, takže jsem si domů přivezla spoustu nových fajn věciček, a v neděli jsem byla ještě na muzikálu Kleopatra na Brodwayi (těšte se na článek! ^.^)...

Co se týče dneška, tak se teď půjdu učit (ano, v pátek večer se budu učit...) a musím si vypsat poznámky z ekologie. Takže strávím pracovní večer (zase... >>)).

A jak se jinak máte vy? Taky už tak nutně potřebujete pořádné volno?
A ještě mi napište, jaký článek byste si třeba chtěli ode mě přečíst?! ^^

(Mimochodem, kdo spočítá všechny "takže" v tomhle článku, tak něco vyhraje! xD)

Ohlédnutí za rokem 2014

2. ledna 2015 v 18:07 | Tamao-chan
Zdravím!
Inspirace k tomuto článku přišla v minulém týdnu, kdy byl Facebook zavalený statusy o tom, jaký kdo měl rok. A tak mě napadlo něco podobného připravit tady, ale v mém stylu, pěkně jak mně se to líbí. Ikdyž nevím, jestli to bude někdo číst, ale já jsem ráda, že to tu budu mít a že až si to tu za nějaký rok budu všechno číst, tak tu budu moct hezky zavzpomínat, jaké to v tom roce 2014 bylo... :3
Tak šup na to - celý článek:

Náročný týden

29. listopadu 2014 v 21:08 | Tamao-chan
(zdroj: israblog.nana10.co.il)
Obrázek naprosto dokonale vystihující tenhle víkend i následující tři týdny. x)

Aaa...zdraví vás opět po dlouhé době vaše Tamao! Tenhle týden jsem měla trochu hektický. Práce moc, volného času málo a nervy na pochodu... Navíc - nevím, jestli to byl problém u mě, ale přišlo mi, že měl na začátku týdne blog.cz trochu technické problémy...
Takže chápete, že se mi nechtělo ještě něco psát...
Největší nervy jsem měla z pátku... Měla jsem velký koncert, kde jsem hrála i zpívala, dneska jsem zpívala u jednoho rozsvěcení stromku a to samé, jen jinde mě, čeká i zítra... -...-
Pak mám třídenní pauzu a od čtvrtka zase nanovo...o posledním adventním týdnu ani nemluvím... QwQ Budu tak přezpívaná, až to bude bolet... :D
Ale nakonec se včerejší koncert povedl a tak to ze mě hodně spadlo... ^^

Nějak ale mám pocit, že to nějak rychle ubíhá...ani se mi nechce věřit, že zase budou Vánoce... Žadná vánoční nálada na mě ani nestihla přijít...jen jsem vykulená, že je to zase tady...

Každopádně...nevím jak to se mnou bude dál... Hodně mě to všechno vyčerpává a pokud už nějkaou chvilku najdu, tak spíš jen odpočívám.

Doufám, že mi to odpustíte a vydržíte to se mnou...
Vaše Tamao-chan ^^

(Tohle mi vždycky dodá energii... :))

Nový layout, Korsika a tvořeníčko-tvoření

7. září 2014 v 19:45 | Tamao-chan
Ti bystří z vás už si jistě všimli nového layoutu. Už to bylo vážně potřeba... Ta růžová mi už začínala obracet žaludek. Z těch původních dvou verzí, o kterých jsem psala v minulém článku, jsem nakonec nepoužila ani jednu. :D Před touhle jsem chtěla udělat ještě jednu s mým milovaným Urem-chan, ale nějak to nevyšlo (no, dobře, prostě neumím pořádně ořezávat, proto... ^^")
Ale dobrou náhradou za Ura se stal Joker z Kuroshitsuji: Book of Circus (zrovna sleduji...). A řekla jsem si, proč je tam nedat všechny? Tak to dopadlo takhle...Snad se vám tahle věc líbí, no... :D
(co se týče písma a odkazů v záhlaví - mně všechno sedí jak má. Pokud vám ne, zkuste si použitím CTRL+ nebo CTRL- nějak pohrát s rozlišením, aby vám to dobře sedělo. Pokud i nadále bude nějaký problém, napište a já se s tím pokusím něco provést. Tanhle lay tu zřejmě bude celý podzim, tak bych byla ráda, aby jste ho měli tak, jak má být... :))

Dále jste někteří chtěli vidět ty moje výtvory - sešity, kočičí pouzdro a ten obrázek Starish...
Tak ťukněte na celý článek a můžete se podívat. :) (Omlouvám se za kvalitu fotek, ale odumřel mi foťák, takže trochu zkresluje barvy...)

 
 

Reklama